Úvod:

Josef Šrámek

*26.10.1892
+ 3. 2.1984

Ve dvaadvaceti letech ho odvedli na frontu.

• ve věku, kdy většina z nás se zajímá o zábavu, případně o všeobjímající pochopení dějin a společnosti
• ve věku, kdy jednoroční vojenská služba v míru je považována jako příkoří
• ve věku, kdy každé snížení nezasloužené životní úrovně vnímáme jako sociální nespravedlnost

• lidi, ze kterých se v blízkosti nebezpečí a smrti stala zvířata. Z některých draví zabijáci, z jiných jateční dobytek
• situace, kdy o životě a smrti rozhodovala náhoda
• nemoc, která znamenala smrt protože nikdo nemocnému nepomohl.
• útěk do zajetí, jako jediné racionální východisko člověka pošlápavající všechnu ideologii, které věřil.
• stovky dní, kdy pravděpodobnost, že se dožije něčeho lepšího se blížila nule.

I my máme své problémy, a někdy nemusí být malé. Tento deník nám pomůže si uvědomit, že mohou existovat i situace nesrovnatelně horší. Možná nás naučí i těšit se z toho, co máme.

Jako válečný zajatec prošel Srbsko, Albánii, Itálii a Francii. Po válce se vrátil domů jako francouzský legionář.

Oženil se s Ludmilou Annou Novákovou, měli 2 děti:
Ing. Josef Šrámek, Jarmila Svobodová, kteří oba žijí v Praze.

Žil v Ústí nad Labem do věku 91 let.