česky‎ > ‎český blog‎ > ‎

Mráz v Texasu jako krize izolacionismu

posted Mar 9, 2021, 10:57 PM by Tomas Svoboda   [ updated Mar 9, 2021, 11:01 PM ]
Psáno pro Deník N 2021-02-25

Když jsem před padesáti lety chodil do školy v texaském Dallasu – celou zimu bez kabátu, protože stačil svetřík –, jednou napadl sníh. Asi jeden centimetr, a to bylo víc, než na co většina „Texans“ byla zvyklá. Tehdy jsme my seveřani ukazovali spolužákům, jak si s tím hrát a zavedli jsme koulování jako převratnou novinku.

Letos od desátého února napadlo sněhu víc. Mnohem víc – někde až padesát centimetrů – a udeřily zcela nebývalé mrazy, až -28°C. Stavební a jiné normy v horkém Texasu na to nejsou připraveny. Výsledkem byly neprůjezdné silnice a zamrzlá potrubí na vodu i energetické produkty.

Nejdřív na řadě míst přestala téci voda, opraváři se nemohli dostat na místa havárií a účinky se hromadily. Topné systémy, závislé na elektřině, se rozjely naplno a už to samo o sobě dokázalo přetížit energetickou soustavu nad její maximum.

Potom zamrzly přívody zemního plynu do elektráren a ty přestaly dodávat elektřinu. Těm zdrojům a rozvodnám, které ještě vydržely, hrozilo přetížení a nevratné poškození. Bez proudu se ocitly nemocnice i lidé uvěznění sněhem ve svých domovech. Začalo jít o životy.

Texas kolaboval kvůli extrémním mrazům. Některým nemocnicím přestala téct voda

Největší drama probíhalo samozřejmě v nemocnicích, jejichž skromné záložní zdroje nestačily. Proto bylo správně rozhodnuto nedostatkovou elektřinou přednostně zásobovat právě nemocnice a „obětovat“ lidi v domácnostech, kterým pak už nezbývalo mnoho možností, jak se zahřát a přežít. Nouzovým řešením se staly řízené „rotující“ výpadky.

Současně se divoce rozběhly tržní mechanismy a v neregulovaném texaském prostředí se mnohonásobně zvýšily okamžité dodavatelské ceny elektřiny, takže mnohé čeká další krize v podobě dramatických účtů za spotřebu.

Jsou v tom sami

Ve velké části civilizovaného světa by se urgentní nedostatek rychle řešil přísunem elektřiny z okolních států, byť by to stálo nějaké peníze a možná něčí kariéru. Ne tak v Texasu.

Texas je stát velký, silný, pyšný a beznadějně jižansky konzervativní. Není náhoda, že právě v Texasu byl vymazán symbol amerického pokroku – John F. Kennedy.

Texas má vlastní silnou identitu. Děti ve školách sice každý den přísahají věrnost vlajce Spojených států, ale v politickém rozhodování si Texas rád drží odstup od všeho federálního, včetně energetiky – a nositelem tohoto izolacionismu je republikánská strana, která v Texasu dlouhodobě vládne.

Energetika včetně cen elektřiny je regulována na federální úrovni a distribuční sítě Spojených států jsou propojeny do dvou velkých shluků. Propojení by Texasanům tak moc nevadilo, kdyby s sebou ale neneslo podřízenost federální regulaci. Aby se této podřízenosti vyhnul, buduje si Texas na většině svého území vlastní síť (ERCOT) řízenou pouze v texaské jurisdikci. (Ve skutečnosti existuje několik propojení Texasu s jinými rozvodnými sítěmi, dokonce včetně mexické, ale ty jsou natolik nevýznamné, aby nepřitáhly pozornost a autoritu federálních regulátorů.)

Dá se usuzovat, že příčinou krize byl – samozřejmě kromě počasí, které problém nastartovalo – právě texaský izolacionismus společně s ultrapravicovým odporem k plánování a regulaci.

Změny klimatu jsou globální a nejlépe se s nimi utkáme také pomocí globálních nástrojů a integrací – technologií i lidí. Snad už toto poznání vykvete i v Texasu.

Obětní beránek: zelená energetika

Když politika narazí na problém, potřebuje najít viníka a nepřítele. Zde se nabízela tzv. zelená energetika, tedy solární farmy a větrníky, které v Texasu dodávají kolem 19 % tamní elektřiny. Netrvalo dlouho a konzervativní guvernér obvinil právě tyto menšinové zdroje, protože solární panely zapadaly sněhem a větrníkům prý zamrzly vrtule. Ve skutečnosti ale většina výpadků nastala u tradičních tepelných zdrojů.

Přesto texaští republikáni tvrdí, že příčinou krize je to, že se Texas příliš připodobnil Kalifornii v upřednostňování ekologické energetiky.

Kalifornie a opačná politika

Mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že v Kalifornii – která je technologickou špičkou světa – jsou výpadky proudu častější než u nás. Tato skutečnost bývala oblíbeným tématem v mezipartajním hašteření, protože Kalifornii řídí demokraté, zatímco republikáni se do nich rádi strefují kvůli špatné péči o tamní rozvodnou síť.

Kalifornská rozvodná soustava je propojena s okolními státy, a to umožňuje snadný import energie nejen v krizových situacích. Přesto se i v Kalifornii výpadky vyskytují poměrně pravidelně.

Zatímco texaská katastrofa nastala v zimě v souvislosti s topením, kalifornské výpadky často přicházejí v létě při vysokém odběru domovních klimatizací. Společnou okolností pro oba tyto státy je, že jejich energetické soustavy – pod tlakem trhu – fungují s malými rezervami těsně pod hranicí svých možností.

Pro Kalifornii je navíc typická radikální, ne vždy promyšlená ekologická politika, která omezuje výkon klasických „špinavých“ zdrojů a upřednostňuje ty čisté s jejich nepředvídatelnými výkyvy výkonu. Tím Kalifornie sama sobě svazuje ruce.

Další kalifornskou specialitou je, že tamní rozvodná infrastruktura ráda chytá plamenem a zakládá lesní požáry. To souvisí s technickým stavem distribuční sítě, kde zanedbaná údržba je častým tématem. A aby se zpětnovazební cyklus uzavřel, požáry pak ohrožují zdroje energie i její rozvody. Proto v suchých a horkých letních obdobích probíhají preventivní řízené výpadky, které potěší jedině dodavatele záložních generátorů.

Protože výpadky v Kalifornii se opakují, tamní politika se jim snaží předcházet. Kalifornská energetika je řízena hodně jinak než texaská. Kalifornská legislativa vyžaduje, aby elektrárny udržovaly rezervu 15 % kapacity nebo i víc pro případ nečekaných událostí, jakými zhusta bývají přirozené výpadky větrných a solárních zdrojů, ale i technické havárie a extrémy počasí – ale ani to nestačí. Texas žádný takový plán nemá a při dimenzování svých systémů spoléhá na tržní mechanismy nabídky a poptávky, což právě teď narazilo na svůj limit.

V této souvislosti je zajímavé pozorovat, jaké to je, když politika – ohýbatelná, kompromisní, nerozhodná a často úchylná narazí na nesmlouvavou přísnost fyzikálních zákonů. Kéž by se z těch nárazů konečně dokázala poučit.

A závěrem se nemohu ubránit srovnání. V Evropě naše energetické sítě fungují bez větších malérů – přes všechny stesky na přehnanou nebo nedostatečnou energetickou politiku. Mám silný dojem, že asi něco děláme dobře.

Autor je čestným občanem státu Texas.

Comments