česky‎ > ‎český blog‎ > ‎

6 důvodů proč by Jan Pavel II. neměl být svatořečen:

posted Jul 14, 2013, 6:30 AM by Tomas Svoboda   [ updated Oct 12, 2014, 2:11 PM ]
Především: Měl jsem velmi rád papeže JP2, zejména jako symbol dobra a naděje proti komunismu. Podobně mám rád papeže Františka, který přináší novou vizi a naději do dnešní doby. JP2 mi dával naději v mládí a F1 v tom začíná pokračovat.
JP2
Že byl JP2 člověk vynikajících duchovních a morálních kvalit, to je nepochybné, stejně jako je velmi pravděpodobné, že snadno splní podmínky pro zařazení mezi svaté.

Ale - z nedávné zprávy o tom, že papež F1 odsouhlasil zahájení procesu kanonizace (prohlášení za svatého)  JP2 (a také papeže Jana 23.) nejsem vůbec nadšen. Dokonce jsem přesvědčen,  že nikdy žádný papež by neměl být kanonizován, protože:
  1. Role papeže je role spojená s mocí. Ježíšovo učení je spojeno s bezmocí a nekolaborací s mocnými. Mocenská role papeže je sice jistě užitečná ale představuje rozpor proti Ježíšovu příkladu. Vyzdvihování tohoto rozporu zvyšuje zmatek, který už od roku 313 panuje ve vztahu křesťanství ke světské moci. Už proto bych všechny papeže ze svatořečení automaticky vyloučil.
  2. Působí tady výběrový efekt, že papež je viditelný a přivolá na sebe pozornost mnohem snadněji než "řadoví" svatí. I tuto okolnost samotnou bych kompenzoval vyloučením papežů z možnosti svatořečení.
  3. Každý papež vzhledem ke svému velkému vlivu udělá (kromě dobra) taky hromadu viditelných chyb - i skutečných i subjektivně vnímaných. Ty pak zůstanou jako skvrny na jeho charakteru i na pojmu "svatost" obecně.
  4. O svatořečení rozhoduje některý následující papež. Vytvářením a podporováním tradice svatořečení papežů si současný papež může zahrávat s pokušením nachystat své vlastní svatořečení. I to samo o sobě je IMHO důvod k paušálnímu vyloučení papežů z kandidátů na svatořečení.
  5. Svatořečení dřívějšího papeže působí jako samochvála ze strany církve - "Jak se nám pěkně povedlo zvolit a udržet svatého papeže."
  6. Svatořečení slouží k nastavení příkladů vzorného života hodného následování. Nebylo by vhodné jako příklad k následování propagovat dosažení vysoké funkce v církevní hierarchii, protože kariérismus v církvi je už beztak velký problém.

Svatořečení je především akt komunikace směrem k veřejnosti (P.R.), ne k Bohu. (Jak se Bůh staví k zemřelému, do toho naštěstí nemá nikdo živý co mluvit.) Proto by každá kanonizace měla být posuzována hlavně podle toho, jak působí na veřejnost - a toto působení v tomto případě vidím jako ne právě dobré. 

Jistě existuje mnoho jiných pohledů na tutéž situaci a mnoho opačných názorů. Můj je jenom jeden z nich. A naštěstí o tom nemusím rozhodovat :-)

(anglická verze >>)

Comments