česky‎ > ‎

český blog


Proč Elon Musk umře jako nejmocnější člověk v celém vesmíru

posted May 29, 2020, 6:41 AM by Tomas Svoboda   [ updated May 29, 2020, 6:49 AM ]

Publikováno v Deníku N 2020-03-11  

Vynálezce, podnikatel a vizionář Elon Musk říká, že chce umřít na Marsu (ale ne při přistání, dodává). Tomu plánu přizpůsobuje hodně ze svého úsilí. Nevím, kde umře, ale mám silné podezření, že tou dobou bude nejmocnějším člověkem na Zemi a v jejím okolí.

Proč?

Doba je těhotná revolucí (jak říkávali komunisti) a ta revoluce spočívá v tom, že začneme jako lidstvo masivně využívat kosmický prostor. Tak masivně, že kosmické aktivity budou představovat jednotky a desítky procent naší celkové ekonomiky.

Jak se to stane?

Nejméně ve třech oblastech (o nichž víme; o bezpočtu dalších ještě nemáme tušení) jsou lidské aktivity v kosmu připraveny razantně zasáhnout do pozemské ekonomiky. Ty tři, které známe, jsou:

  • telekomunikace,
  • dobývání surovin, zejména těch cenných,
  • energetika.

Klíčem ke všemu tomu bohatství je schůdná a levná doprava do kosmu a zpátky. V této oblasti je Elon Musk a jeho firma SpaceX na světové špičce s náskokem zhruba tři roky před konkurencí. Ten náskok může být dost podstatný, protože umožní svému majiteli získat také rozhodující výhodu při zakládání kosmického průmyslu. To Musk dobře ví, a proto neváhá s budováním svého kosmického impéria, jehož první částí bude:

StarLink – telekomunikační služba sestávající z desítek tisíc družic na nízkých oběžných drahách, které zajistí internetové (a telefonní atd. atd.) spojení pro celý svět bez rozdílu mezi rozvinutými a chudými zeměmi a také bez ohledu na hranice.

Hranice jsou tady dost podstatné, a proto se u nich na chvíli zastavme: SpaceX se v tuto chvíli tváří smířlivě a slibuje, že svou obrovskou telekomunikační síť podřídí vládám jednotlivých národních (či jakých) států – čili že bude respektovat politické hranice pod družicemi a nechá státy rozhodovat, jestli a jak chtějí cenzurovat a řídit komunikaci na svém území. Ale bude to její (firmy SpaceX) svobodné, taktické rozhodnutí. Zrušit toto omezení bude schopna jediným pomyslným stiskem tlačítka. Jistě jí nikdo nebude vyčítat, když v době hurikánu nad Kubou poskytne tomuto území bezplatné svobodné spojení. Nebo v době občanské války (třeba jako teď v Libyi) pokryje celé území státu kvalitním spojením, aby tamním lidem aspoň trochu pomohla. A když v té občanské válce zvítězí darebáci, bude ochotna to svobodné spojení vypnout? A co třeba, když se rozhodne pokrýt svobodným signálem Čínu a obejít její „Velký čínský firewall“? Zkrátka bude mít v ruce ohromnou moc a každý diktátor se bude muset zamýšlet: „Co na to řekne Elon?“

A nemylme se – to není vzdálená budoucnost: První desítky zkušebních družic StarLink už fungují, další se vyrábějí, a jestli letos začne fungovat Muskova superraketa StarShip, budou přibývat po stovkách týdně. S nasazením StarShipu, který unese kolem sta tun při jednom startu, se současně otevře možnost pro:

Kosmický „důlní“ průmysl. Možná se bude dobývat helium-3 na Měsíci, možná zlato a platina z asteroidů – to ještě nevíme. Ale zdá se poměrně pravděpodobné, že Muskovy vícenásobně použitelné superrakety budou u toho a budou zajišťovat konkurenční výhodu tomu, kdo byl první. Potom může následovat:

Kosmická energetika, tedy výroba energie v kosmu, její využívání tamtéž a její doprava na Zemi. V tom je ale háček: Abychom bohatství kosmické energie mohli předávat dolů na Zemi, potřebujeme, aby tam vedly „dráty“. (Odpusťte mi, vy všichni zastánci gigawattových mikrovlnných paprsků, ale tomu nevěřím.) A ty „dráty“ úzce souvisí s pojmem:

Vesmírný výtah, což je projekt předpokládající spustit z geostacionární oběžné dráhy na zemský povrch mohutná pevná lana, po kterých budou nahoru a dolů šplhat náklady a lidé – a také se může přenášet elektrická energie. Ale je tady háček: Zatím nemáme dostatečně pevný materiál pro stavbu takového lana. Na obzoru jsou jako reálná možnost „uhlíkové nanotrubice“ – struktury velmi podobné grafenu – schopné dosáhnout dostatečné pevnosti. Tahle superschopnost Muskovi zatím chybí, a tudíž bych nebyl vůbec překvapen, kdyby se brzy v jeho portfoliu objevila firma zabývající se právě tímto oborem.

Všechno výše naznačené si Elon Musk nepochybně uvědomuje. Je vzděláním fyzik a své konání vždy odvozuje od základních principů tohoto oboru. A v jeho případě nikdy není daleko od myšlenek k promyšleným činům. Ano, projevuje se jako šílený optimista a jeho časové odhady téměř nikdy nevyjdou, ale i po korekci realitou přicházejí skvělé výsledky. Jestliže bude po své trajektorii pokračovat a uskuteční byť jenom zlomek z výše nastíněných možností, snadno se stane nejbohatším a nejmocnějším člověkem. A vybere si, jestli dožije na Marsu, nebo na Zemi.

Autor je nositelem medaile Hermanna Obertha za astronautiku.

Parte pro 21. století: Jak na to

posted Feb 11, 2020, 12:22 AM by Tomas Svoboda   [ updated Feb 11, 2020, 8:38 AM ]

V našem regionu je tradicí, že úmrtí člověka se ohlašuje tiskovým listem nízkého nákladu, úhledně upraveným
s profesionálním vzhledem a obecně přijatelným textem pro každého adresáta. (Pomineme balkánské zvyklosti, kde parte je předtištěný formulář, do kterého se proměnné ručně vpisují.)
Zhruba do konce 20. století to bylo jednoduché: Tiskařské stroje ovládali výhradně lidé, kteří znali a respektovali pravidla typografie, gramatiky, etikety a úpravy tiskovin. Pozůstalým dodali produkt víceméně standardní, často s odpovídající obálkou pro rozesílání.
Ale pak se všechno změnilo:
  • Laserové a tryskové tiskárny dodaly solidní tiskařskou schopnost do každé kanceláře a domácnosti, a to i lidem, kteří s touto schopností neumí zacházet (a často nevědí, že neumí - viz Dunningův–Krugerův efekt ).
  • Rozesílání se - místo dříve monopolní papírové pošty - často děje prostřednictvím e-mailu a sociálních sítí. (Často už ani neznáme papíro-poštovní adresy našich kontaktů.)
Jak to nedělat:
Nejhorší případ, se kterým jsem se setkal, je ten, kdy pozůstalí rozeslali e-mailem parte jako přílohu v podobě Wordového souboru (.DOC) s obvyklými ozdobami včetně fotky, citátu, křížku, zkrátka pokusů o grafickou úpravu. Přitom ale zapomněli, že Word zobrazí dokument u každého uživatele jinak: 
  • Dokument s sebou nenese použitá písma, takže to, co "grafik" do svého "designu" vložil, se u čtenáře nahradí jinými písmy, které jsou náhodou přítomny na čtenářově počítači. 
  • Společně s písmy se změní i rozměry a proporce, takže například text přeteče na druhou stránku, což je u parte úplně mimo. 
  • Posílání formou přílohy  e-mailu také není úplně ideální, protože mnozí adresáti si přílohu neotevřou - to vyžaduje další "klik", který není samozřejmý.

Standardní řešení:
Rozešleme soubor PDF, který nám připravil pohřební ústav.
Není to vždy typografická špička, ale nejhorší chyby už si vyzkoušeli na někom jiném.

Minimalistický postup:
Pokud si nevíte rady, nechcete se tím zdržovat, pohřební ústav vám nenabídl lepší možnost atd:
Napište prosté oznámení důstojným textem do těla e-mailu. S fotkou nebo bez ní, bez grafických ozdob. Podobně napište zprávu na Facebook atp.
Nebojte se osobního vyjádření - je to vaše sdělení pro vaše kontakty, ne veřejná vyhláška.

Solidní řešení digitálního kreativce:
Když si troufnete vytvořit zdobné parte (ať už ve Wordu, nebo jiném programu - já bych použil CorelDraw), v každém případě ho vyexportujte jako PDF (pokud možno PDF/A - archivní které s sebou nese i použitá písma) a jedině PDF rozesílejte.
PDF vám zajistí, že u čtenáře bude parte vypadat stejně jako u vás.


Co by se dalo udělat víc:
Považoval bych za vkusné do parte vložit odkaz(y) na další informace o zemřelém. Ale pozor - musí se to udělat velmi decentně, abychom nenarušili důstojnost situace a dokumentu.
Odkaz může mít podobu 
  • adresy URL vedoucí na webovou stránku (pokud možno krátké/zkrácené pro případ ručního opisování)
    • cílem odkazu může být elektronická pamětní kniha určená ke vpisování vzkazů zemřelému/pozůstalým
    • v případě, že zemřelý byl nějak důležitý, velmi důstojné by bylo odkázat na jeho životopis na Wikipedii 
    • také odkaz na online rodokmen (např. Rodovid.org) může být velmi relevantní
  • stejný odkaz lze zobrazit i pomocí optického kódu QR 

P.S.:
Obrázek sloužící jako ilustrace této stránky je skutečná ukázka ze skutečného pohřebního ústavu - jeho obsah ani úpravu jsem neovlivnil. Vinen jsem pouze tím, že jsem ho vybral jako ilustraci.

Jak zvolit slušného prezidenta

posted Oct 17, 2019, 2:56 AM by Tomas Svoboda   [ updated Nov 22, 2019, 1:08 AM ]

Promiňte mi, že budu velkým klukům mluvit do velké politiky, ale tohle je  proBoha důležité! 
Demokratické strany mají bohatou tradici rozhádanosti, díky které nakonec zvítězí nejhorší protidemokratický kandidát. Co potřebujeme, je disciplinovaný proces, který na vrchol vynese dobrého (ne nutně  nejlepšího, ale solidního) kandidáta:

Můj skromný návrh robustního chybámvzdorného postupu:

1. Je sestaven seznam možných prezidentských kandidátů. Podkladem jsou výsledky v předchozích prezidentských volbách a návrhy stran.

2. V jedné místnosti se shromáždí
 - vážní demokratičtí kandidáti na prezidenta
Upřesnění: Skvělé by bylo, kdyby k jednotlivým kandidátům byly připraveny objektivní analýzy. Jistěže každý kandidát bude propagovat své silné stránky. Nestranné posouzení  moudrými nezaujatými odborníky na sociologii, psychologii nebo PR může přispět k lepšímu poznání jejich možností a limitů - i pro kandidáty samotné.
 - předsedové demokratických stran
 - nestranní poradci/arbitři vybraní společným konsensem účastníků 
Vysvětlení: Při tomto náročném vyjednávání potřebujeme vytvořit atmosféru klidného uvažování o společném prospěchu. K tomu může posloužit přítomnost lidí nadaných určitou moudrostí, aby přiváděli pozornost od emocí k racionalitě a k vyššímu zájmu od individuálních a stranických zájmů.

3. Všichni zúčastnění konsensuálně potvrdí, že každý z přítomných kandidátů by byl dobrým prezidentem a písemně se zaváží podporovat toho, kdo vzejde z následné volby. To znamená m.j., že většina potenciálních kandidátů nebude kandidovat.
(Pokud by na některém kandidátovi nebyla shoda, tak opustí skupinu, nebo zůstane jako poradce.)

4. Přítomní si zvolí volební mechanismus, písemně si potvrdí souhlas a závazek respektovat výsledek. 
Vysvětlení: Volební mechanismus může, ale nemusí reflektovat rozdílné síly účastníků. Triviálním příkladem je "jeden člověk, jeden hlas".
Netriviální příklad: Každý hlas má takovou váhu, jakou mu přisoudil aktuální průzkum vykonaný ad hoc důvěryhodnou výzkumnou agenturou. Konkrétně by se v takovém průzkumu srovnávaly preference ("Marek Hilšer", "obecný kandidát ODS", "Pavel Fischer"...)

5. Je zvolen společný kandidát a první a druhý náhradník. Přítomní písemně potvrdí svůj souhlas s výsledkem volby. 
Upřesnění: Vážnost a závaznost okamžiku by bylo vhodné zdůraznit nějakým kreativním způsobem - nejde o ledajaký podpis.
...
6. Zvolený společný kandidát a jeho 2 náhradníci se formálně zaregistrují jako kandidáti do kampaně v prezidentských volbách. Pouze společný kandidát vede aktivní kampaň.

7. Společný kandidát zvítězí.

Je to tak složité? Stojí to za dalších 5 roků se slušným prezidentem?

Tanvald a Padre

posted Apr 30, 2019, 8:40 AM by Tomas Svoboda   [ updated Feb 11, 2020, 10:41 AM ]

Vzpomínka: V "bezčasí" 80. let fungovala zajímavá část podzemní církve v Jizerských horách. 
Bylo to na faře v Horním Tanvaldu, kde tehdy jako farář sloužil Antonín Bratršovský zvaný "Padre". Byl to aktivní kněz s bohatými kontakty na podzemní církev. Fara (vedle kostela
Kostel v Horním Tanvaldu
) byla strategicky umístěna daleko od sousedních stavení, takže tam mohli pobývat lidé aniž by budili pozornost. A byla dostatečně prostorná, aby několik desítek lidí pojmula.
Padre u sebe vítal mladé lidi, zejména z tzv. (podzemních) křesťanských "band" z Prahy. O víkendech a prázdninách se nás tam scházely až desítky a vytvářelo se tam zajímavé meta-společenství. Lákadlem byly hory, lyžování a atraktivní společnost. Záminku často tvořila pomoc při stavebních pracech.
Takto například v létě roku 1981 při malování fary se tam seznámili členové budoucí "Ztracené kapely ZK" , která funguje dodnes (2019).
Podobně, ale ve větším měřítku, fungovala nedaleká fara v Příchovicích pod vedením mladého kněze Mirka Šimáčka s vazbou na hnutí Focolare.

P.S.:
Padre má svou stránku na Wikipedii

Pancakes - Americké snídaňové palačinky

posted Aug 18, 2018, 8:28 AM by Tomas Svoboda   [ updated Aug 18, 2018, 8:30 AM ]

Můj recept:  


Léta jsme si je dělali k nedělní snídani z této směsi, 



kterou prodávali v Tescu. 
Pak jsme ji nesehnali a musel jsem to míchat ručně:

2,5 hrnky hladké mouky (po 2 dcl)
3 vajíčka 
6 odměrek Sunaru 
1 prášek do pečiva 
1 lžíce cukru 
2 lžičky soli

Všechno kromě vajec se to smíchá a zředí sodovkou.  Rozkvedlaná vejce až naposled. 
Upečeme na lívanečníku.

Na talíři potřeme máslem a polejeme javorovým sirupem. 

Hledám novou příležitost

posted Jul 18, 2017, 12:19 AM by Tomas Svoboda   [ updated Jul 28, 2017, 1:57 AM ]

Vážení přátelé, v těchto dnech mi skončí pracovní poměr v Národní knihovně a hledám novou práci, výzvu a zábavu.
Umím se vyznat v technologiích, zejména ICT a zařídit jejich užívání v organizacích, řídit projekty a programy kde se míchá technika, lidi, finance a všechno ostatní. Jako bývalý vývojář rozumím tomu, když se něco nového rozvíjí a buduje. Moje optimální pozice je CIO, kde se organizaci postarám o všechno kolem ICT, vyhledávám i práce jako projektový nebo programový manažer a podobné.
V současné době mohu nabídnout i odbornost ohledně GDPR včetně odborných konexí a zajištění veškeré kompatibility vaší organizace s tímto novým standardem.
Máte-li potřebu, nebo pozici kolem techniky, kterou lze těžko vyjádřit slovy inzerátu, tak to může být ta úplně nejlepší.
To předchozí umím provozovat stejně v češtině jako v angličtině.
Pokud budete vědět o nějaké dobré příležitosti, díky předem.
...
Moje kompletní CV je vidět níže v české a anglické verzi

Lze zakázat šifrování? Voda do kopce nepoteče

posted Apr 2, 2017, 1:13 PM by Tomas Svoboda   [ updated Jul 24, 2019, 7:38 AM ]

Po nedávném teroristickém útoku v Londýně se ukázalo, že onen zločinec krátce před činem s někým utajeně komunikoval pomocí šifrovací aplikace WhatsApp ze svého mobilu. Policie nebyla kvůli šifrování schopna zjistit podrobnosti. Záhy se ozvala britská ministryně vnitra s nepůvodním názorem „že by se to šifrování na internetu mělo zakázat“.

Ano, jistě bychom rádi, aby policejní vyšetřovatel věděl co nejvíc o činnosti zločince, ale je něco takového možné bez zásadní destrukce světa, ve kterém žijeme?

Je to nový nápad?

Není: V 90. letech Phil Zimmerman – ze soukromého zájmu, bez profesionálního zázemí – v USA vytvořil vynikající šifrovací program PGP, umožňující na každém PCčku zašifrovat cokoli velmi silným způsobem – a tento program dal volně k dispozici celému světu. Nastala diskuse, co je víc – jestli zlepšení osobní svobody a soukromí pro slušné lidi, mj. v diktátorských režimech, nebo možnosti zneužití pro organizovaný zločin. Americká vláda se pod jakousi záminkou neúspěšně pokusila Zimmermana obžalovat, ale po několika letech uznala, že šifrování je oprávněná funkce a nedá se s tím nic dělat.

Mezitím proběhlo několik podobných případů, kdy si vyšetřovatelé a špioni na různých úrovních přáli, aby šifrování bylo úmyslně zprzněné tak, aby ho mohli překonat, ale neuspěli.

Jak bezpečné je dnešní šifrování ?

Dnešní šifrovací techniky dostupné na běžném počítači nebo telefonu jsou technicky mnohonásobně silnější, než ty, které rozhodovaly o výsledcích II. světové války. Na vysoké škole, v předmětu „Teorie informace“ se student dozví, že každá šifra, každé zabezpečení, se dá prolomit, je to „jen“ otázka nákladů, které u dobré šifry by byly astronomické. Nelze udělat takovou šifru, která by byla proniknutelná jen pro muže zákona, ale neproniknutelná pro jiné. Pokud uděláme „zadní vrátka“, kterými může projít policejní vyšetřovatel, pak drasticky snižujeme bezpečnost celé šifry.

Účinné šifrování je tedy běžně možné, a existuje mnoho kreativních cest, jak utajit komunikaci na síti. Dokonce jsou takové metody, které ukryjí šifrovanou zprávu někam, kde to nikdo nehledá, třeba do obrázku – a podobných kreativních cestiček lze najít bezpočet. Kdyby některé cesty byly zákonem zakázány, lidi si najdou jiné.

Architektura Internetu tomu napomáhá tím, že poskytuje lidem mnoho různorodých možností pro svobodnou komunikaci a státům dává málo možností pro její kontrolu.

Jak časté a důležité je šifrování v našem světě?

Jistý politik se proslavil výrokem v televizi: „Vy jste někdy šifroval? Já jsem nikdy nešifroval.“ Přitom si zřejmě nebyl vědom toho, že šifrování používá kdykoli zapne svůj mobilní telefon, nebo když si prohlíží stránku na Wikipedii.

(Indicie: Když adresní řádka ve vašem webovém prohlížeči začíná https://, kde důležité je písmeno „s“, pak vaše komunikace JE šifrovaná).

Před časem se Putinův režim pokoušel o cenzuru ruské Wikipedie tím, že by lidem na svém území zablokoval přístup k některým stránkám, které považoval za „závadné“. Jenže padla kosa na kámen: Protože Wikipedie komunikuje šifrovaně, „cenzor“ nepozná, na jakou stránku se díváte, a nemůže se rozhodnout, zda ji chce blokovat. A zakázat celou Wikipedii, toho se zatím ani Putin neodvážil.

A zcela zvláštní kapitolou jsou banky, které jsou na šifrování totálně závislé a v zájmu svých klientů jsou na technologii velmi přísné a vybíravé.

Dá se tedy šifrování zakázat tak, aby ho nemohli zneužívat zločinci, zejména teroristi?

Kdyby se zákonodárci pokusili zamezit používání šifrovacích technik na internetu, pouštěli by se do velké destrukce: V první řadě by museli vyřešit situaci bank, které jsou na šifrované komunikaci životně závislé a velmi neochotné ke kompromisům. Dále by se ocitli v opozici proti celému digitálnímu průmyslu, který by musel rázem draze měnit celé průmyslové standardy, aby takovému zákazu vyhověl. A teroristi? Ti by sledovali práci kreativních jedinců nespokojených s takovým zákazem a brzy by si našli nové cesty jak utajit svou komunikaci.

Tudíž odpověď je: Státy se mohou pokusit šifrování regulovat, ale svého cíle nedosáhnou. Asi jako nemohou nařídit, aby voda tekla do kopce.

Napsáno jako Nedělní glosa pro IKDP.cz    http://www.ikdp.cz/?p=7098

Banky budou průhlednější. Díky EU

posted Feb 13, 2017, 12:44 PM by Tomas Svoboda   [ updated Feb 13, 2017, 12:45 PM ]

Stalo se vám někdy, že jste se rozhodli svěřit své peníze třeba České spořitelně, protože mají komfortní ovládání účtu z webu? A přitom jste úplně nestihli prostudovat výše poplatků a úroků, které nabízí? Mně ano a je to úplně normální.

Obchodní podmínky bank jsou (asi úmyslně) složité a zamotané, takže normální člověk, který má na práci i něco jiného, nemá šanci je plně pochopit – přestože je má před očima černé na bílém (drobným písmem).

Na druhou stranu je u bank dobře viditelné „uživatelské rozhraní“ – nejen to počítačové, ale taky elegantní pobočky, lákavá reklama, blyštivé prospekty a krásné platební karty, třeba s fotkou vašeho psa. Všechno je to děláno tak (a banky nemohou jednat jinak, protože trh je k tomu nutí), aby zákazníka zlákaly na podmínky o něco horší, než by mohly být.

Proti této medializované realitě bojují různé internetové porovnávače, které za vás udělají tu práci, že porovnají různé nabídky a přehledně vám je srovnají a předloží bez pozlátka a objektivně (pokud daný porovnávač není placen jednou z bank, ale to je jiná kapitola). Toto porovnávání funguje velmi dobře třeba u nabídek cestovního pojištění, kde můžeme vložit parametry své cesty a vypadne na nás hotová odpověď, jaké pojištění je pro nás nejvýhodnější. U bankovních služeb je porovnávání o něco složitější a obtížnější.

Pomoci chce nová směrnice EU o platebních službách (PSD2), která má začít platit začátkem příštího roku. Ta má nařídit, že všechny banky musí svým klientům nabídnout elektronickou komunikaci pomocí standardního rozhraní. Česky řečeno, všechny banky budou přes internet používat stejné „formuláře“ se stejnými políčky. Na straně uživatele potom nějaký počítačový program přetransformuje tato obyčejná políčka tak, aby byla pro uživatele přítulnější.

To má nedozírné důsledky v tom, že klient ze svého počítače pomocí svého oblíbeného programu bude schopen řídit svůj účet ve více bankách. Snadno tak může porovnat, kde má lepší úroky a poplatky a pak mu nic nebrání takovou banku preferovat.

Také si bude moci vybírat mezi softwarovými aplikacemi takovou, která mu poskytuje nejlepší komfort – a třeba si za ni i připlatit. Bez ohledu na to, u které banky má své peníze uloženy. Takže uživatel si bude vybírat aplikaci podle komfortu a banku podle finančních podmínek, ne naopak.

Často nadáváme na EU za to, že některé věci zbytečně reguluje – a někdy je to i pravda. Ale tahle regulace mi dává smysl.

Napsáno jako Nedělní glosa pro IKDP.cz

Brexitus

posted Oct 14, 2016, 12:50 AM by Tomas Svoboda   [ updated Oct 14, 2016, 12:53 AM ]

Brexit - proces zničení Spojeného  království pod záminkou  odchodu z Evropské unie  Brexitovat - provést Brexitus

Doplňte si do slovníku:
 
 Brexitus proces zničení Spojeného  království pod záminkou  odchodu z Evropské unie
 Brexitovat  provést Brexitus



Zápisky začínajícího Kyborga

posted Jul 11, 2016, 4:23 AM by Tomas Svoboda   [ updated Oct 18, 2018, 6:23 AM ]

Stal jsem se Kyborgem - byl mi voperován první umělý orgán: Kyčelní kloub.
Tady je o tom knížka, která kombinuje vyprávění o vlastních zážitcích, instrukce pro další kyborgy atd.

http://www.svobodat.com/.../blog/kyborg/kyborg19distri1.pdf
Původně zde bylo možné knížku stáhnout, ale v roce 2018 ji komerčně vydalo nakladatelství Triton (díky za vynikající spolupráci) a proto zde bylo stahování zrušeno.
Knížka teď vypadá takto:
a lze ji koupit například tady: http://www.tridistri.cz/zapiskyzacinajicihokyborga
nebo v mnoha jiných online knihkupectvích (Docela mě překvapilo, kam všude se odkazy rozšířily :-) 

Poznámka: Nejlepší berla

1-10 of 31